Čeština English Deutsch

Nový způsob výpočtu dovolené

Výměra dovolené činí v současné době 4 týdny u pracovníků odměňovaných mzdou (soukromý sektor), 5 týdnů u pracovníků odměňovaných platem (veřejný sektor), a 8 týdnů u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol. Zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval u zaměstnavatele nepřetržitě po dobu alespoň 1 roku, přísluší dovolená v plném rozsahu shora uvedeném. Zaměstnancům, kteří tuto podmínku nesplňují, přísluší pouze poměrná část výměry dovolené. Vždy však musí zaměstnanec, aby dosáhl alespoň na poměrnou část výměry dovolené, odpracovat u zaměstnavatele v nepřetržitě trvajícím pracovním poměru alespoň 60 dní v kalendářním roce.

Novela zákoníku práce, která koncepci dovolené mění, by měla - co se týče změny ve výpočtu dovolené - vstoupit v účinnost 1. ledna 2021. Tato novela počítá se změnou způsobu výpočtu dovolené pro všechny zaměstnance, a to nově nikoliv na bázi čerpání dnů dovolené, ale hodin. Novela zavádí, že zaměstnanci, který v nepřetržitě trvajícím pracovním poměru u zaměstnavatele konal pro něho v příslušném kalendářním roce práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, přísluší dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby (např. 40 hodin) vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo (např. 4 týdny). To znamená, že takovému zaměstnanci nevzniká nárok na dovolenou v rozsahu 4 týdnů, nýbrž v rozsahu 160 hodin. Zaměstnanci, který koná práci v kratší pracovní době, přísluší dovolená odpovídající takové délce pracovní doby.

Další změnou v čerpání dovolené je vznik nároku na čerpání poměrné části dovolené, který dle dosavadní právní úpravy vznikal po odpracování alespoň 60 dnů u toho kterého zaměstnavatele v nepřetržitě trvajícím pracovním poměru. Nově zaměstnanci přísluší poměrná část dovolené, jestliže pracoval u zaměstnavatele v nepřetržitě trvajícím pracovním poměru alespoň po dobu 4 týdnů. Za každý odpracovaný týden pak přísluší zaměstnanci 1/52 z celkové výměry dovolené v rozsahu 160 hodin. Po 4 odpracovaných týdnech tak zaměstnanci vzniká nárok na 4/52 stanovené dovolené. Pokud zaměstnanec odpracuje v kalendářním roce více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby, vzniká mu nárok na prodlouženou dovolenou, a to v rozsahu jedné dvaapadesátiny dovolené navíc za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu.

Nově bude možné krátit dovolenou pouze z důvodu neomluvených absencí zaměstnance, a to o počet neomluveně zameškaných hodin. Vždy však zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval u zaměstnavatele po celý kalendářní rok, musí být – navzdory krácení dovolené z důvodu neomluvených absencí – poskytnuta dovolená v délce alespoň 2 týdnů.

Uvedené změny lze kvitovat a není důvodu se jich ze strany zaměstnavatelů obávat, neboť stále platí, že dovolenou nařizuje zaměstnavatel. Jen výjimečně je pak možné zaměstnanci nařídit dovolenou v rozsahu kratším, než činí délka směny, a to se souhlasem zaměstnance a nejméně v rozsahu jedné poloviny směny. To neplatí, jedná-li se o zbytkovou dovolenou v kratším rozsahu.