V důsledku vyhlášení nouzového stavu od 12.3.2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky dochází postupně k přísnějším opatřením ve snaze zabránit šíření této nákazy. Od 14.3.2020 od 6:00 došlo k zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách, k zavření všech restaurací, stravovacích zařízení apod., a to minimálně do 24.3.2020. Od 16.3.2020 od 00:00 došlo k omezení volného pohybu osob, čímž ještě vzrostly potenciální škody, které mohou fyzickým i právnickým osobám vzniknout.
Dle § 36 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení je „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“ Krizovým opatřením je právě i vyhlášení nouzového stavu a s tím spojenými omezeními.
Náhradu škody je právnická či fyzická osoba povinna uplatnit ve lhůtě 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla (§ 36 odst. 5): Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
K potenciálně úspěšné náhradě škody bude muset každá fyzická či právnická osoba vznik škody patřičně prokázat, stejně tak prokázat, že škoda vznikla v příčinné souvislosti s nařízením krizového opatření. Je tak potřeba škodu patřičně zdokladovat, aby bylo možné ji prokázat. Každý, kdo plánuje náhradu škody po státu uplatňovat, by tak měl shromažďovat důkazy, jako například faktury, dodací listy, objednávky, likvidační protokoly, fotodokumentaci, inventuru zkaženého zboží. Bude na každém, aby prokázal, že vzniklé škody souvisely přímo s krizovými opatřeními. Každý však musí zároveň jednat tak, aby škody co nejvíce minimalizoval.
Součástí škody je i ušlý zisk, jehož prokázání však bude složitější. Zde bude třeba doložit průměrný zisk za několik posledních měsíců či za stejné období v minulém roce a řádně vyčíslený ušlý zisk za dobu uzavření provozoven, restaurací apod.
Je potřeba myslet na skutečnost, že počet poškozených osob v důsledku vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s koronavirem bude nepředstavitelně vysoký, stejně jako i škody, které vzniknou a které by měl stát poškozeným uhradit. Lze tak předpokládat, že výklad zákona bude velmi úzký a nebude možné vyhovět všem či škodu nahradit v plné výši. Stát nebude mít dostatek finančních prostředků k nahrazení škody v tomto měřítku. Výše škody není v zákoně nijak limitována. Každý má i obecnou prevenční povinnost, tedy chovat se tak, aby ke škodám nedocházelo. Je tedy možné, že stát bude argumentovat, že například v případě restaurací, mělo dojít k zamražení potravin, aby došlo k zabránění jejich zkažení apod.
Celá situace je zcela bezprecedentní, zákonodárce při psaní zákona rozhodně nepočítal s takto přísnými opatřeními ani s potenciálními škodami, které mohou vzniknout. Lze tak předpokládat, že zákon bude vykládán velice úzce a stát se bude snažit případné náhrady škody minimalizovat.
Na závěr můžeme tedy doporučit zejména sbírat potřebné doklady k prokázání škody a škodu nezapomenout uplatnit v šestiměsíční lhůtě od doby, kdy se o škodě dozvěděli.
Situace se bude nadále vyvíjet, my budeme tento vývoj sledovat a pokud dojde k nějaké změně či doporučení, budeme vás informovat.
